Dobrý den, zaujala mě vaše pozvánka na Mírový pochod 17. prosince a protože vás neznám, podívala jsem se na váš program. Jsou tam fajn věci, včetně zachování české koruny a vojenské neutrality. Chtěla jsem se zeptat, jestli prosazujete odchod z NATO a EU, protože to tam nebylo zmìněné. Více stran sice říká totéž, pak ale odpoví, že odchod si nepřeje. Dle mého názoru není možné zachovat suverenitu i neutralitu v těchto strukturách. Pokud jste pro odchod z EU a NATO, jste naši lidé a my vaši. Díky za odpověď a hezký den, Korina
13:22 (před 51 minutami) komu: mne
Dobrý den,
děkuji Vám za Váš e-mail, ve kterém shrnujete svůj postoj ke zvyšování poplatku za rozhlasové vysílání. Rád bych Vám proto zdůvodnil, proč se domnívám, že je zvýšení poplatku správnou cestou.
Český rozhlas Radiožurnál je nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v České republice. V TOP 10 poslechovosti rádií je pravidelně šest stanic Českého rozhlasu. Čtyři příčky patří komerčním rádiím. Komerční rádia mohla, a také to pravidelně dělala, každoročně navyšovat své příjmy zvyšováním ceny reklamy. Český rozhlas tuto možnost nemá, neboť jeho příjmy z reklamy jsou, vzhledem k zákonnému omezení, jen 3,8 % z celkových příjmů, které v drtivé většině tvoří právě poplatky. Strukturu můžete najít zde: https://informace.rozhlas.cz/hospodareni-ceskeho-rozhlasu-rozpocet-2022-8684820 .
Poplatky Českému rozhlasu se přitom naposledy zvyšovaly v roce 2005. Pokud chceme jeho služby udržet v šíři nabídky, která je nyní poskytována posluchačům a uživatelům veřejné služby, jsou jen dvě možnosti. Buď zvýšit objem reklamy, nebo zvýšit poplatky. Český rozhlas už téměř 20 let hospodaří se stále stejným poplatkem, jehož hodnota je oproti roku 2005 poloviční. Pokud bychom neudělali nic, nastal by zákonitě pokles kvality, který by byl veřejností oprávněně kritizován. Není tedy mnoho cest, jak celou situaci řešit. Proto jsme se rozhodli jít cestou mírného zvýšení poplatků. Jsem si velmi dobře vědom toho, že v současné době se jakékoli zásahy do rodinných a firemních rozpočtů neobhajují snadno. Na druhou stranu doufám, že 10 korun měsíčně navíc za poplatek ČRo je vzhledem ke službám, které ČRo všem občanům a celé společnosti, tedy i firmám, poskytuje, přijatelný kompromis. Jak pro Vás, jejich plátce, tak pro komerční vysílatele, kterým se nebude zmenšovat jejich reklamní příjem.
V České republice má tradici duální trh. Trh, na kterém vedle sebe působí veřejnoprávní a komerční média. Veřejnoprávní jsou tradičně financována poplatky, komerční z výnosů z reklamy. To jsem nechtěl měnit. Poškodilo by to totiž primárně komerční média, která jiné než reklamní příjmy nemají. Obáváte se, že definice veřejné služby není definována správně. Já se naopak domnívám, že je definována velmi moudře, protože se, jak správně píšete, může v průběhu času proměňovat. Proto připravujeme institut memoranda, které bude vždy na dalších pět let definovat rámce rozvoje Českého rozhlasu tak, aby byl pro veřejnost i pro komerční rádia předvídatelný. Jsem si vědom toho, že hospodaření veřejnoprávních médií má být kontrolováno. Proto pracujeme na novele ústavy, která dá možnost kontroly Národnímu kontrolnímu úřadu. Již nyní je hospodaření pod kontrolou – jednak veřejnosti, která může veškeré informace získat z výročních zpráv publikovaných na webových stránkách, jednak Radou Českého rozhlasu, která ho kontroluje.
Závěrem bych Vás rád ujistil, že příprava všech změn se neděla za zavřenými dveřmi, ale jsou za ní téměř dva roky práce a diskusí s veřejností, experty i se zástupci komerčních rádií. Jsem si vědom toho, že vždy je nutné najít ve všech jednáních kompromis. Věřím, že tento je přijatelný pro nás všechny.
Děkuji Vám za Váš zájem a přeji Vám vše dobré.
Martin Baxa
V současné době je věk odchodu do důchodu zastropovaný na 65 letech. Původně v návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyl žádný strop pro odchod do důchodu. Na základě doporučení demografů ale nakonec došlo k zastropování na 67 letech, a to pro ročníky 1989 a mladší. Věk odchodu do důchodu se ale bude postupně prodlužovat i starším lidem, a to počínaje rokem narození 1966.
5. 5. 2026 12:04 Domácí
Koalice chce jako první bod jednání dolní komory parlamentu projednat usnesení k chystanému jednání Sudetoněmeckého landsmanšaftu, které se má uskutečnit v Brně, řekl po jednání grémia Poslanecké sněmovny šéf poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Jan Jakob. „Byli jsme překvapeni, když nám zástupci koalice sdělili, že chtějí projednat tento bod,“ řekl Jakob.
Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) se v letech 2025 a 2026 nadále zaměřuje na otázku Benešových dekretů v kontextu usmíření a dialogu, přičemž plánuje výrazné kroky na území České republiky.
Klíčové události a postoje (2025–2026):
Sjezd v Brně 2026: Sudetoněmecký landsmanšaft plánuje uspořádat svůj sjezd (Sudetendeutscher Tag) v květnu 2026 v Brně. To je vnímáno jako historický krok, který vyvolává jak podporu dialogu, tak protesty, přičemž odpůrci zdůrazňují, že landsmanšaft dlouhodobě zpochybňuje Benešovy dekrety.
Postoj k dekretům: Ačkoliv oficiální rétorika SL se v posledních letech zmírnila a zaměřuje se spíše na dialog, landsmanšaft historicky požaduje zrušení nebo odsouzení dekretů z let 1945/1946, které tvořily právní základ pro odsun a konfiskaci majetku.
Diskuze o podmínkách sjezdu: V souvislosti s plánovaným sjezdem v Brně se objevovaly požadavky, aby landsmanšaft výslovně uznal nedotknutelnost Benešových dekretů a omluvil se za zločiny nacistů jako podmínku pro konání akce.
Kritika na Slovensku: V prosinci 2025 a na začátku roku 2026 byla situace ohledně dekretů intenzivně diskutována na Slovensku, kde byla přijata úprava trestního zákoníku kriminalizující zpochybňování Benešových dekretů. Sudetoněmecký landsmanšaft a další organizace tuto úpravu kritizují jako omezování debaty o historických křivdách.
Landsmanšaft se pod vedením Bernda Posselta dlouhodobě snaží o přeměnu z organizace požadující restituce na organizaci usilující o kulturní a historické usmíření, avšak otázka platnosti dekretů a majetkoprávních nároků zůstává v pozadí stále přítomná
Dobrý den, zaujala mě vaše pozvánka na Mírový pochod 17. prosince a protože vás neznám, podívala jsem se na váš program. Jsou tam fajn věci, včetně zachování české koruny a vojenské neutrality. Chtěla jsem se zeptat, jestli prosazujete odchod z NATO a EU, protože to tam nebylo zmìněné. Více stran sice říká totéž, pak ale odpoví, že odchod si nepřeje. Dle mého názoru není možné zachovat suverenitu i neutralitu v těchto strukturách. Pokud jste pro odchod z EU a NATO, jste naši lidé a my vaši. Díky za odpověď a hezký den, Korina
Test
https://www.mycesislovane.cz/?page_id=3317#comment-4
Prosím o názor na „Otevřenou demokracii“. Dokument můžete otevřít na úvodní stránce „Domů“. Děkuji.
Zaslána žádost o nenavyšování rozhlasového poplatku a je tu odpověď, obrázek si uděláte sami:
BaxaM@psp.cz
13:22 (před 51 minutami)

komu: mne
Dobrý den,
děkuji Vám za Váš e-mail, ve kterém shrnujete svůj postoj ke zvyšování poplatku za rozhlasové vysílání. Rád bych Vám proto zdůvodnil, proč se domnívám, že je zvýšení poplatku správnou cestou.
Český rozhlas Radiožurnál je nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v České republice. V TOP 10 poslechovosti rádií je pravidelně šest stanic Českého rozhlasu. Čtyři příčky patří komerčním rádiím. Komerční rádia mohla, a také to pravidelně dělala, každoročně navyšovat své příjmy zvyšováním ceny reklamy. Český rozhlas tuto možnost nemá, neboť jeho příjmy z reklamy jsou, vzhledem k zákonnému omezení, jen 3,8 % z celkových příjmů, které v drtivé většině tvoří právě poplatky. Strukturu můžete najít zde: https://informace.rozhlas.cz/hospodareni-ceskeho-rozhlasu-rozpocet-2022-8684820 .
Poplatky Českému rozhlasu se přitom naposledy zvyšovaly v roce 2005. Pokud chceme jeho služby udržet v šíři nabídky, která je nyní poskytována posluchačům a uživatelům veřejné služby, jsou jen dvě možnosti. Buď zvýšit objem reklamy, nebo zvýšit poplatky. Český rozhlas už téměř 20 let hospodaří se stále stejným poplatkem, jehož hodnota je oproti roku 2005 poloviční. Pokud bychom neudělali nic, nastal by zákonitě pokles kvality, který by byl veřejností oprávněně kritizován. Není tedy mnoho cest, jak celou situaci řešit. Proto jsme se rozhodli jít cestou mírného zvýšení poplatků. Jsem si velmi dobře vědom toho, že v současné době se jakékoli zásahy do rodinných a firemních rozpočtů neobhajují snadno. Na druhou stranu doufám, že 10 korun měsíčně navíc za poplatek ČRo je vzhledem ke službám, které ČRo všem občanům a celé společnosti, tedy i firmám, poskytuje, přijatelný kompromis. Jak pro Vás, jejich plátce, tak pro komerční vysílatele, kterým se nebude zmenšovat jejich reklamní příjem.
V České republice má tradici duální trh. Trh, na kterém vedle sebe působí veřejnoprávní a komerční média. Veřejnoprávní jsou tradičně financována poplatky, komerční z výnosů z reklamy. To jsem nechtěl měnit. Poškodilo by to totiž primárně komerční média, která jiné než reklamní příjmy nemají. Obáváte se, že definice veřejné služby není definována správně. Já se naopak domnívám, že je definována velmi moudře, protože se, jak správně píšete, může v průběhu času proměňovat. Proto připravujeme institut memoranda, které bude vždy na dalších pět let definovat rámce rozvoje Českého rozhlasu tak, aby byl pro veřejnost i pro komerční rádia předvídatelný. Jsem si vědom toho, že hospodaření veřejnoprávních médií má být kontrolováno. Proto pracujeme na novele ústavy, která dá možnost kontroly Národnímu kontrolnímu úřadu. Již nyní je hospodaření pod kontrolou – jednak veřejnosti, která může veškeré informace získat z výročních zpráv publikovaných na webových stránkách, jednak Radou Českého rozhlasu, která ho kontroluje.
Závěrem bych Vás rád ujistil, že příprava všech změn se neděla za zavřenými dveřmi, ale jsou za ní téměř dva roky práce a diskusí s veřejností, experty i se zástupci komerčních rádií. Jsem si vědom toho, že vždy je nutné najít ve všech jednáních kompromis. Věřím, že tento je přijatelný pro nás všechny.
Děkuji Vám za Váš zájem a přeji Vám vše dobré.
Martin Baxa
Honoráře ČRo!
Strop odchodu do důchodu se zvedne na 67 let
V současné době je věk odchodu do důchodu zastropovaný na 65 letech. Původně v návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyl žádný strop pro odchod do důchodu. Na základě doporučení demografů ale nakonec došlo k zastropování na 67 letech, a to pro ročníky 1989 a mladší. Věk odchodu do důchodu se ale bude postupně prodlužovat i starším lidem, a to počínaje rokem narození 1966.
Kulatý stůl 11.11.2024
Dobrý den, Vojtěch Pekárek. víc k tomu asi nemusím psát, mějte se.
Výzva!
5. 5. 2026 12:04 Domácí
Koalice chce jako první bod jednání dolní komory parlamentu projednat usnesení k chystanému jednání Sudetoněmeckého landsmanšaftu, které se má uskutečnit v Brně, řekl po jednání grémia Poslanecké sněmovny šéf poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Jan Jakob. „Byli jsme překvapeni, když nám zástupci koalice sdělili, že chtějí projednat tento bod,“ řekl Jakob.
Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) se v letech 2025 a 2026 nadále zaměřuje na otázku Benešových dekretů v kontextu usmíření a dialogu, přičemž plánuje výrazné kroky na území České republiky.
Klíčové události a postoje (2025–2026):
Landsmanšaft se pod vedením Bernda Posselta dlouhodobě snaží o přeměnu z organizace požadující restituce na organizaci usilující o kulturní a historické usmíření, avšak otázka platnosti dekretů a majetkoprávních nároků zůstává v pozadí stále přítomná